Rozhovor s Katkou Heřmanovou

Jsem moc ráda, že se mi podařilo vyzpovídat Katku Heřmanovou – autorku knihy Radek, mistr v komplikování vlastního života (moji recenzi najdete ZDE)- tímto bych jí chtěla poděkovat za rozhovor a trpělivost (rozhovor probíhal na etapy a já věčně zdržovala). Doufám, že se nejedná o poslední rozhovor a v budoucnu Katku ještě vyzpovídám. J  

Začnu tou nejzákladnější a zároveň nejčastější otázkou – jaké byly tvoje začátky ve psaní? Co tě vedlo k tomu začít psát?

Paradoxně začínáš taky mojí zdaleka nejmíň oblíbenou otázkou. No, nevadí, odpovím stejně. =) Začala jsem psát vlastně docela pozdě, až někdy v patnácti. Moje začátky byly pozvolné, velice pomalé (dva týdny jsem psala to, co bych dneska měla tak za dva dny) a výhradně na poli fanfiction. A co mě k tomu vedlo... No, vlastně jen myšlenka na to, že když zvládne na netu psát tolik lidí, co bych to nezvládla taky...

Radek, mistr v komplikování vlastního života, je tvoje knižní prvotina. Kdy nastalo zlomové rozhodnutí: „Teď vydám knihu.“? 

Vydat knížku byl můj sen už hodně dlouho, ale stejně dlouho mi trvalo, než se mi podařilo něco pořádného dokončit. Vlastně se dá říct, že ten zlom bylo právě dopsání Radka, jelikož až u něj jsem si dokázala říct: "Jo, tohle je dost dobrý. Tohle jsem já. Tohle může ven."

Existuje nějaké místo, kde se ti píše nejlépe? Máš nějaký „psací rituál“?

Vlastně ani ne. Dokážu psát kdekoliv, kde kolem mě není moc lidí, potřebuju jen počítač nebo tužku a papír. Píšu v posteli, na gauči, na křesle... Vlastně kdekoliv, jen ne u psacího stolu. Nepotřebuju ani ticho, ani zvláštní hudební doprovod, vypnutý internet, prostě nic. Zrovna teď jsem třeba opřená v ratanovém křesílku, nohy mám na konferenčním stolku, počítač na klíně a v  televizi mi hraje koncert Yngwieho Malmsteena. A píše se mi fajn... =)

Někdo vnímá psaní jako zábavu, jiný píše, protože potřebuje světu sdělit důležitá poselství, další vidí v tvorbě únik od reality... Co znamená psaní pro tebe?

Abych se přiznala, nějak nevím, co na to odpovědět. Na jednu stranu je pro mě psaní zábava, na druhou životní nutnost, jelikož když nepíšu, brzo začnu šílet. A jasně, že čas od času se najde i nějaké to poselství, zpravidla ohledně LGBT tématiky, homosexuálních svateb, adopcí homosexuály a podobně. Ale nepotřebuju řešit palčivé otázky za každou cenu. Někdy je to vážně jen zábavná oddychovka...

Většinu tvé tvorby tvoří povídky s homosexuální tématikou, což je pro mnoho lidí tabu. Setkala ses s vyloženě negativními reakcemi ze strany čtenářů? 

Ne, naštěstí ještě ne. Asi mám zatím štěstí a moje věci vážně čtou jen ti otevřenější jedinci, a homofobové se ode mě drží dál. =)

Osobně mám tvoji tvorbu velmi ráda, píšeš čtivě s dávkou humoru a nebojíš se rýpnout do - pro někoho stále ožehavých - témat . Kde čerpáš inspiraci pro psaní?

Předně moc díky za pochvalu. =) Pokud jde o čerpání inspirace, no, musím říct, že ji vlastně ani nečerpám, ona vždycky nějak přiletí sama. Někdy díky nějaké větě nebo slovu, někdy díky obrázku, a někdy mi prostě jen tak přistane v hlavě. Nevím, proč to tak je, ale jsem za to ráda...

Múza je občas nevypočitatelná potvora, která si ráda zahrává. Jak řešíš tvůrčí krizi, pokud u tebe nastává?

Většinou tím, že se ji snažím ignorovat a psát dál. Dřív jsem se při prvních náznacích krize vzdávala a dopřávala si pauzu, ale s postupem času mi došlo, že pak tu krizi překonávám mnohem delší dobu, než když ji prostě za týden nebo za dva násilím 'zlomím'. Pro někoho to možná není nejlepší strategie, ale u mě funguje. Většina krizí u mě stejně není ani tak způsobená nedostatkem inspirace, jako spíš záchvatem lenosti a otrávenosti...

Máš možnost pozvat na kafe jakoukoliv knižní postavu a můžeš jí položit pouze jednu otázku. Koho bys pozvala a jak by zněl tvůj dotaz?

Sakra, tohle je ale zatraceně těžká otázka. Ale fajn, zahrajeme to na humornější notu. Pozvala bych si Aleka ze série Noční běžci. A dotaz... "Aleku, přál by sis, aby Seregil zase někdy vystupoval v převleku za Lady Gwethelyn?" I když si nejsem jistá, jestli vážně chci znát odpověď... =D

Zmínila jsi Noční běžce a není žádným tajemstvím, že Lynn Flewelling je tvoje oblíbená spisovatelka. Existují ještě další autoři, na které nedáš dopustit?

Rozhodně existují. Miluju Pána Prstenů, takže Tolkien je jasná volba. Rozhodně nedám dopustit na Oscara Wildea (jen se klidně koukejte divně, to je obvyklá reakce). Ale můj suverénně nejoblíbenější autor je Terry Pratchett. Je prostě geniální, a já bych si přála, abych jednou dokázala psát jako on...

Preferuješ spíše českou tvorbu nebo zahraniční? Jaký je vůbec tvůj názor na původní českou tvorbu?

Abych se přiznala, přes psaní nemám moc času sledovat aktuální literární dění, vlastně jsem ráda, když stihnu aspoň jednu tu 'Pratchettovku'. Takže názor na aktuální českou ani světovou tvorbu moc nemám. Momentálně bych ti mohla kvalifikovaně srovnat maximálně tak antická dramata a českou literaturu devatenáctého století. =D 

Existuje nějaký žánr, kterému se vyhýbáš? (Který nemáš ráda?)

No, moc nemusím takovou tu klasickou červenou knihovnu. Ona a on se setkají, párkrát si to rozdají, někdo se jim to pokusí překazit, pak ona visí nad propastí, on ji zachrání a žijou spolu šťastně až do smrti. Pak už jde vždycky spíš o konkrétní knížky nebo autory, co nemusím, ne přímo o žánr.

Hodně lidí má averzi vůči takzvané „povinné literatuře“ -  jak se k ní stavíš ty?

Myslíš povinnou četbu? Momentálně tak, že nesnáším Gulliverovy cesty. =D Pokud jde o povinnou četbu na střední, nic proti ní nemám. Myslím, že nikomu neuškodí, když si přečte pár významnějších literárních děl. I když je to někdy otravný a nezáživný, prostě to tak nějak patří k základnímu rozhledu, aspoň podle mě.

Je nějaká kniha, kterou bys nad všechny vyzvedla?

No, z četby, co mám povinnou na vysoké, jednoznačně Obraz Doriana Graye.  Z té, co jsem měla na gymnáziu, se mi líbil třeba Otec Goriot nebo Křest svatého Vladimíra. Určitě jich bylo víc, ale musela bych se mrknout do čtenářského deníku, abych si na ně vzpomněla...

Která z postava z tvé tvorby ti nejvíce přirostla k srdci?

Těžší otázky by tam nebyly? =D Na tohle se fakt nedá odpovědět, protože já většinu svých postav bezmezně miluju. Miluju Radečka ze svojí první knížky. Miluju Patrika a Lukáše, i když jsou zatím jen na blogu. Z Upířiny zbožňuju hned celý ústřední 'pětilístek', plus jednu vedlejší postavu. A na dva hlavní hrdiny rozepsané knížky taky nedám dopustit. Takže těžko můžu říct jen jedno jméno, ale když už je to nutné... Řeknu Ginger. Ta holka je prostě magor...


Klasická kniha nebo e-kniha?

Každopádně klasická kniha. Ale elektronická se taky někdy může hodit. Třeba aby člověk pořád nemusel lítat do knihovny pro povinnou četbu...


Paperback nebo pevná vazba?

Nevím proč, ale mám radši paperback. Možná je to proto, že jsem na něj tak zvyklá z 'Pratchettovek', možná proto, že je většinou levnější... Ale prostě mám nějak pocit, že mi knížky v paperbacku tak nějak snáz přirostou k srdci. =)

Podle čeho si vybíráš knihy v knihkupectví? Zaměřuješ se na nějakou konkrétní věc – např. obálku?

Abych se přiznala, knížky zase tolik nekupuju, nedostatek financí. Když už, tak vždycky jdu najisto, necourám knihkupectvím a nevybírám náhodně. Kupuju si hlavně svoje oblíbené autory. Věci jako obálka mě neovlivňují skoro vůbec. Jen když mám na výběr z víc vydání, vyberu si to, co se mi vzhledově líbí nejvíc... 

Co na knihách nesnášíš? (Myšleno např. naivní hrdiny, otevřené konce, styl psaní …)

No, asi ty otevřené konce, pak ještě nedůvěryhodné a nesedící konce... Pokud jde o hrdiny, ať jsou si klidně naivní, spíš mi vadí, když se chovají pitomě, nepředvídatelně a nevěrohodně. A jinak... No, já osobně nemám ráda knížky se špatnými konci, ale to je jen záležitost mojí křehké dušičky, co nesnese utrpení, ehm... 

Máš nějaký speciální koníček? Jak trávíš volný čas?

Ehm, jo, tak se na to podíváme. Máme tu psaní, psaní, psaní, pak taky psaní... A v mezičase se ráda mrknu na Doctora Who. =D Jo, a čas od času si zahraju Sims 3. A samozřejmě ráda čtu a poslouchám hudbu. A prokrastinuju, ovšem... =D

Z hudby jsi náznakem zmínila Yngwieho Malmsteena. Koho dalšího bys uvedla do „Hudební kolonky“ ?

No, abychom se pochopily, Yngwieho skoro neposlouchám, jen náhodou zrovna šel jeho koncert a já si trochu oživovala vzpomínky na letošní Masters of Rock. =D Z toho, co poslouchám sama od sebe, bych mezi favority asi jmenovala Sabaton, Edguy a Avantasiu z toho novějšího, ze staršího hlavně Alice Coopera, Europe a Def Leppard.

Na čem momentálně pracuješ?

Zrovna nedávno jsem rozepsala další delší knížku (i když bych měla nejdřív nějakou protlačit k vydání, já vím, ale prostě nedokážu na něčem nepracovat). Bude to taková doplňující knížka k mojí Upířině (pracovní název), která se bude věnovat jedné z důležitějších vedlejších postav a jejímu životnímu příběhu. Bude to poměrně temná věc, ale ta postava se u testovacích čtenářů stala jednou z nejmilovanějších, já ji taky zbožňuju, takže jsem se rozhodla dát jí víc prostoru. Vlastně... skoro všechen prostor.