Svět na Souši byl ve
válce mezi spojenými armádami Víl a draků soupeřících s bohy z Aze téměř
zničen. Tehdy pověřilo vítězné Aze boha Kerabrita, aby pro ně stvořil svět
nový, místo kam by mohli přestěhovat to, co zbylo. Bůh vzal nejmenší z pěti
kontinentů, Avalnii, která byla nejméně zasažená pohromou a zanesl ji pod moře.
Po cestě se mu však rozlomil na dvě poloviny. Z jedné části potom vznikla
Delfie, z druhé Swér a z úlomků Podmořské ostrovy.
Aby mohl Kerabrit pod
moře přestěhovat přeživší ze Souše, oddělil svět od zbytku oceánu magickou
bariérou. Podle ní je zbarveno i podmořské nebe, které hraje odstíny červené a
fialové. (Obvykle ho popisuji jako purpurové, při soumraku krvavě rudé, v noci
temně fialové.) Chod celého světa zajišťují důmyslná zařízení, které jsou
umístěny pod zemí na místě zvaném Strojovna. Mechanické je i slunce.
Bůh pro tento svět
stvořil mnoho nových zvířat jako jsou létající iridi a rostlin jako je léčivka
aké. Jelikož byla populace Víl po válce značně zdecimována a draky Azeští vyhnali
do Prostoru, stvořil Kerabrit mnoho nových myslících bytostí, mezi nimiž se v
novém světě nejlépe dařilo vodním Delfům, kteří osídlili deštivou severní
polovinu kontinentu a pouštním Temnářům (Swéřanům), kteří se zabydleli na
suchém jihu.
V Podmoří funguje
pevný kastovní systém. Horní vládnoucí kastu tvoří zasvěcení, přímí služebnici
Aze. Patří sem mágové starající se o pořádek, a kněží pěstující vědu a kulturu.
Zbytek obyvatelstva tvoří nezasvěcení. Ti se dělí na šlechtu, která pasivně
přenáší magické geny a slouží primárně k zamezení inbreedingu ve společenství
zasvěcených, a prosté obyvatelstvo, které obě nadřazené skupiny živí.
Podmořská společnost se
nachází na úrovni rané industrializace. Většina obyvatelstva sice stále pracuje
v zemědělství, k panoramatu větších podmořských měst a klášterů ovšem patří
tovární komíny. Stroje jsou z velké části poháněny magií.
Jsou zde silné
konzervativní tendence, většina vědeckých objevů je primárně využívána
zasvěcenými a mezi nižší kasty se novinky nedostávají, pokrok je tedy všeobecně
velice pomalý. Výrazné lpění na tradicích (rituály a rituální předměty, např.
meče mágů).
Nejrozšířenějším jazykem
je delfština, kterou běžně mluví zasvěcení i nezasvěcení, Delfové i Temnáři. V
literatuře, která je produkována a čtena především zasvěcenými, převládá
takzvaná starodelfština, přímo vycházející z jazyka Aze (a vypovězených draků).
Dalšími hojně používanými jazyky je kupříkladu staroswérština užívaná zejména
na swérském venkově a velice specifický vílí jazyk.
Přesto, že je většina
Podmoří pod azeskou nadvládou, působí i zde odstředivé tendence. Nejvýraznější
je víra v takzvané nové bohy, Lúté (odvozeno od starodelfského výrazu pro
magickou bariéru chránící Podmoří).
Více o Podmoří najdete na blogu autorky.
Dozvíte se více o obyvatelích Podmoří, čekají vás lekce starodelfštiny nebo si můžete prohlédnout profily jednotlivých postav.
Autorem mapy Podmoří je Wulfric.
Autorkou obrázků Zoreny, Jukaty a Cukrátka je Alena Kubíková.
Temnářka má opravdu bujnou fantazii a já ji obdivuji za to, co dokázala. Vytvořila si svůj vlastní svět, jazyk a dopodrobna promyslela i rozdělení společnosti. Už se nemůžu dočkat až se ke knize Vílí Kruhy dostanu!
OdpovědětVymazatDěkuju za super Blogtour!